Singltrek pod Smrkem – objevování trailů

Myšlenka se zrodila u kluků v hlavě někdy kolem zimy, a tak jsme naplánovali výjezd na Velikonoční víkend. Jenže, jakoby tomu nebylo přáno, a nejdříve nemohl Láďa, tak že pojedeme sólo s HP, tak tedy že pojedeme sami, jenže pak zase bylo proti počasí.. tak jsme to o měsíc posunuli.

Den první

Ráno nabírám kluky, balíme věci do auta, všude nějak mokro, občas krape, ale jak odjíždíme tak se situace zlepšuje, zažijeme kolonu na D5kou před Loděnicí (havárie dvou kamionů), zdržení na skoro hodinu, přitom počasí svítí slunko a nás to trochu deptá, že jsme zavčasu nesjeli, ale stár hlavní je taky ucpaná, takže žádnej stres a kolona se pomalu rozjíždí a my jedeme dál, míjíme Prahu, za ní se stavíme na snídani a pak hurá směr Liberec. Jenže ouha, Před Libercem slejvák jak blázen, že musíme zpomalit, takže nálada je ta tam.. No nic, přijíždíme na ubytko, vybalujem základní věci, zbrojíme na kola a vyrážíme směr traily. Jedem si to tam lesem a narážíme na červenej trail „Obora“, který jsme minuli, když jsme jeli zkratkou do Jindřichovic pod Smrkem (nejhorší cesta co snad znám, je to před pumpou v Novém městě vlevo – ve směru od Frýdlantu, tak bacha na to!)

Čekujeme směr a vyrážíme objevovat první trail zvaný Obora – obtížnost červená. Jelikož se přehnala brutální průtrž, všude louže a bláto..tak jedem opatrně, ale postupně přicházíme na to, že se člověk musí odevzdat a sžít. A tak pomalu pouštíme uzdu a rozjíždíme rychlost. Nakonec se podíváme ještě na modrou Hřebenáč, která je fakt na pohodu, jen takovej „ježdění“ až na mokrej chodník, kterej je krapet zrádnej po dešti, ale zrovna tak může přinést neskýtanou zábavu. Modrá nás dovede do Singltrek Centra v Novém městě pod Smrkem, kde najdete něco na osvěžení, k zakousnutí a taky samozřejmě servis s půjčovnou kol. Večer vyrážíme opět lesem zpátky do penzionu. Velká očista kol určitě neuškodí a tak berem zavděk hadicí a dáváme kola a trochu i sebe do pucu, je to potřeba! Dáme večeři , popijem pivko a přitom kouknem na ty naše hokejisty a pak hurá na kutě, den byl dlouhý a zítra bude potřeba hodně energie na celodenní ježdění po trailech.

 

Den druhý

Druhý den ráno pěkně posnídáme, dáváme si hemenex, převlíknout a vzhůru do pedálů. Zkoušíme cestu po silnici přes Dětřichovec, za vesnicí docela stoupání ale pak už jen sjezdík po silničce až k Singltrek Centru.

VYdáváme se po zelené „Nástupní“ k modré jedničce, kde pak nastupujeme kousek modré a červené, aby jsme se dostali do Polska a okusili tamní trail – černý „Nad Czerniawa“, který sui to nechá tvrdě zaplatiti stoupáním na řádný nástup, o to větší odměna je pak v rychlosti a adrenalinu, jenž nabízí. černá polská nás vrací červenou Rapickým okruhem zpět na českou stranu.

Prudkým stoupáním přejíždíme na černou Okolo Měděnce. Bohužel je však zavřená kvůli těžbě dřeva a tak traverzujem dál k Libverdskému mostu, kde nastupujeme na zbylý úsek černé Okolo Měděnce a jak to tak bývá, po odměně zase trest, takže stoupáníčko zpět. na traverzový spoj, jelikož se nám úsek ale hodně líbil, dáme si jej ještě jednou. Ono už je ale skoro poledne a tak dáváme sváču na rozcestí U červeného buku.

Den třetí

Na třetí den jsme se rozhodli, že prozkoumáme polskou stranu, protože české traily jsme již měli projeté a v poslku o kus dál do vnitrozemí, zbývá poměrně velká červená. Takže ráno po snídani sbalit všechny věci, naložit biky a vyrazit směr česko-polská hranice, kde jsme nechali na parkovišti na polské straně zaparkované auto. Vybalujem věci a kola, a vyrážíme kousek po modré s červenou a zanedlouho odbočujeme vlevo na černou do Polska.

Jako obvykle, stoupáníčko, pak když vystoupáme, užíváme sjezdy a jak se říka flow až poté, co sjedeme na rozcestí u říčky, kde namísto včerejška odbočujeme vlevo a vydáváme se po lesní rozbité asfaltce na začátek červené. Ta začíná za parkovištěm na kopci, nad lázeňským městem Świeradów Zdrój. Před začátkem červené ještě klasická mapa s informacemi a pak nastupujem. Tahle červená začíná docela rychle a z vostra, padá dolů, samá zatáčka, skokánek a tak už jen chytit rytmus a flow. První třetina mi přijde nejlepší, druhá je taková jezdící, možná trochu „nemastná neslaná“ ale jde.. a poslední třetina je teda náročná na fyzičku, jelikož to co jsme zklesali si musíme také pěkně vystoupat, občas nějaká ta flow technická pasáž.

Když jsme vystoupali až na konec, ocitáme se opět na místě odkud jsme startovali. Jelikož stoupačka byla náročná, volíme chvilkový odpočinek, přestože se to tam lidmi jen hemží, příroda nám dovoluje pozorovat na druhé konci louky lišku. Láďa chce ještě do lázní, a tak tedy jedem zase dolů, sjezd to byl výbornej, o tom žádná, i lázně jsou krásné, upravené.. jen ten stoupák zpátky nic moc. a tak od parkoviště jedem traverzem zpět na polskou černou, kterou si ještě nakonec pěkné užijem než vyrazíme k domovu. A co čert nechtěl, naštěstí však no červené těsně před koncem, HPmu rupnul řetěz! Štěstí bylo, že to bylo jen nedaleko od parkoviště, takže doklouzal k autu v pohodě, stát se toto na černé, nedejbože v lázních, mno nevim nevim..

 

Kde se ubytovat?

My jsme si vybrali penzion U Dubu, jednoduché ubytko za 250,-/noc/osoba při 3 lidech na pokoji v Jetřichovicích pod Smrkem, kde lze nalézt ještě jedno ubytování U Můrinek. V našem penzionu i vařili, což bylo super, protože porce byli veliké a chutné, co bylo trochu zklamáním, byly snídaně. Samozřejmě o něco více lze najít v samotném Novém Městě pod Smrkem či Lázních Libverda nebo dalších okolních vesničkách.

Trasy

Zde je mapa všech okruhů ve formátu PDF. Můžete si tak rozmyslet výjezdy na každý den předem.

 

Kdyby Vás cokoli zajímalo, nebojte se zeptat dole v komentářích.